summertime sadness

17. august 2012 at 22:50 | Ruby |  it's something
Začíná se u mě projevovat taková ta melancholie, která přichází každoročně s koncem prázdnin a léta obecně. Stíny se začínají prodlužovat a pomalu se přikrádá podzim, můje nejmilovanější období. Většinou se s melancholií odstaví i zamračená obloha a studený vítr (nebo s počasím melancholie?). Sedím zabalená do starého tátova svetru u notebooku, piju po velkém zázvorový čaj a píšu povídky. Najednou to jde úplně samo. Zjistila jsem totiž, že moje spisovatelské střevo reaguje na počasí. Jakmile je zataženo, fouká, prší, sněží, slova ze mě plynou sama a já se občas nestačím divit, jak na to všechno přicházím. Stačí si pak na chvíli hodit nohy nahoru, na břicho ohřívací láhev a další díl povídky je na světě. Po návštěvě babičky jsme jeli domů, já měla v uších sluchátka s Lanou Del Rey (ta osoba daná v ženském pohlaví mě začíná velmi zajímat. její ponuré texty a příznačný název alba born to die si mě získal.) a na kraj se snášela tma. Ametystově fialové nebe se blížilo z východu a zahalovalo všechno, co mu přišlo do cesty. Míjeli jsme zrovna skalní komplex, když se poměr fialové, růžové a modré na nebi dokonale vyvážil. Kdycbych v tu chvíli neprosila pána Boha, aby mi nepraskl močový měchýř, dokázala bych se nad tou nádherou rozplývat snad ještě víc. Bohužel jsem nepoučitelná a po vypití jeden a půllitrové láhve téměř na ex si na záchod nedojdu. Sveďme to na to, že jsem byla po sekání babiččina dvorku, velikostí připomínající kapesník, mírně vyflusnutá a smyslů zbavená. A zítra do práce, yup! Ale ne, těším se. A taky uvidím mého přítele. Áno těším se.

P.S.: Našla jsem staré ruské hodinky po mém tatíkovi. Jsou boží! Jenom je trošku spravit a dát novou baterku. Snad půjdou. Amen.
 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement