unendlichkeit.

29. january 2013 at 18:20 | Ruby |  it's something
salut!
Znáte takový ten pocit, když si pročítáte staré konverzace, staré texty písniček, čtete ty staré povídky a... všechno se to vrací? Srdce se vám sevře, do očí vstoupí slzy, těžce se vám dýchá a vy zatoužíte být opět tam, kde jste byli? Chcete zpátky všechny ty vzpomínky, zažít znovu to, co jste prožili.
Ve vzpomínkách se vracím stále zpět k Tokio Hotel. Já vím, spousta z vás je neměla ráda, možná je přímo nenáviděla, ale já jsem si k nim vybudovala silné pouto. Možná ne k nim, ale k povídkám, které jsem milovala. K tomu světu, kde byli Tom a Bill zamilovaní. K tomu zvrácenému světu, kterému spousta z vás neporozumí.
Ale já ho milovala. Vrátila jsem se zpět, nostalgie mi sedí na rameni.
Chci se vrátit. Do bezstarostných let, kdy jsem začínala psát a doufala, že jednou budu uznávaná.
Lidi se mění, časy taky a já sedím tam, kde před sedmi lety, v duši stále dítě, které chce věci zpět.
unendlichkeit.
Ruby.
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Hanča Hanča | Web | 18. february 2013 at 18:19 | React

Miss you.

2 Anne Anne | Web | 23. february 2013 at 20:09 | React

Ten pocit... hned bych všechno brala zpátky...

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement