kašli na předsudky

3. april 2013 at 20:56 | Ruby/0812 |  it's something
Moje třída není ta třída, kde by se v devítce brečelo, že se rozcházíme. U nás se asi nebude brečet ani v oktávě. Jsme banda spratků. Rozmazlený, drzý, myslíme si, že všechno víme a že jsme spolknuli všechnu moudrost světa. Myslíme si, že jsme nejkrásnější, nejlepší a vůbec vlastně top. Myslet si můžeme, co chceme, ale za těma zevnějškama plnejch drsnejch řečí, swagu a namyšlenosti, se skrývají jenom zranitelný dětský duše. Je nám sice 17, ale bojíme se. Nevíme, kudy se bude ubírat naše cesta, co si na nás život a škola znou přichystá. Chceme poznávát svět, ale pořád se držíme máminy sukně a schováváme hlavu do písku, když se před náma objeví problém.
Jenže hlavně ty nejhorší problémy nás stmelují dohromady. Pak se teprve stáváme jedním a dýcháme jeden za druhého... Jenže na jak dlouho. Dokud se to nevyřeší. Pak se opět stává bandou rozmazlených a povrchních spratků, co si myslí, že jsou něco víc. Nevím, jestli mě to má mrzet nebo být ráda. Každopádně je to zkušenost, kterou bych za nic nevyměnila. Moje třída mě totiž naučila jedný věci. A to tý, že mě musí být jedno, co si o mně ostatní myslí, jinak bych se zbláznila. Nesmíš prostě řešit, že o tobě říkají, že jsi namyšlenej šprt. Who cares? Jsem to jenom já a dalších 27 lidí, co dýchají stejný kyslík ve stejné místnosti. Kopu za sebe a za lidi, co mi za to stojí. A ty tam, díky Bohu, jsou.
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Barunka Barunka | 20. july 2013 at 10:20 | React

No to by me teda zajímalo kdo tam ma "swag"

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement